N. D. Walsch
    Home Sitemap STRÁNKY VĚNOVÁNY INSPIRUJÍCÍM KNIHÁM SOUČASNÉHO AMERICKÉHO SPISOVATELE NEALE D. WALSCHE, AUTORA #1. NEW YORK TIMES BESTSELLERU "HOVORY S BOHEM"

Tvá nespokojenost a úzkost pocházejí z toho, že neposloucháš svou duši.






O podstatě Boha


Hovory s Bohem - Karty uvědomění

Nejkrásnějším okamžikem pro Boha je chvíle, kdy si uvědomíš,
že žádného Boha nepotřebuješ.


Hovory s Bohem - Kniha 2, str. 38

Každý z vás má své vlastní představy. Každý z vás mi porozuměl - vytvořil si mě - svým vlastním způsobem.

Pro některé z vás jsem muž. Pro jiné jsem žena. Pro další jsem obojí. A pro některé nejsem ani jedno, ani druhé.

Pro některé z vás jsem čistá energie. Pro jiné jsem ten nejkrásnější cit, jemuž říkáte láska. A někteří z vás nemají ani tušení, co jsem. Jen víte, že jsem.
A tak to je.

JÁ JSEM.

Jsem vítr, který vám čechrá vlasy. Jsem slunce, které vás zahřívá. Jsem déšť, který vám tančí po tváři. Jsem vůně květin ve vzduchu. Jsem květina, která voní. Jsem vzduch, který přináší vůni květin.

Jsem vaše první myšlenka. Jsem vaše poslední myšlenka. Jsem představa, která osvítila váš nejkrásnější okamžik. Jsem nádhera jeho naplnění. Jsem pocit, který podnítil to nejkrásnější, co jste kdy udělali. Jsem ta část vašeho já, která po tomto pocitu neustále touží.

Cokoliv vás se mnou spojuje - jakýkoliv obřad, meditace, píseň myšlenka, slovo, činnost - dělejte to. Dělejte to pro mě.


Hovory s Bohem - Kniha 2, str. 224

~ Řekl jsem: "Bůh je všechno a Bůh se stává vším. Neexistuje nic, co Bůh není, a všechno, co Bůh prožívá, prožívá skrze vás." Ve své nejčistší formě jsem Absolutní bytí. Jsem naprosto všechno, a proto nechci a nepotřebuji vůbec nic.

Z této absolutní čisté formy si mě vytváříte. Je to, jako byste konečně uzřeli Boha a řekli: "Co s tím uděláme?" Ať už uděláte cokoliv, vždycky se budu obracet ke své nejčistší formě, na kterou nemohu zapomenout. Všechno ostatní je fikce. Všechno ostatní si vymýšlíte.

Někteří by ze mě rádi udělali rozzlobeného Boha; ale co mě může rozzlobit, když mě nic nemůže ublížit?

Někteří by ze mě rádi udělali mstivého Boha; ale komu bych se mstil, když jsem všechno, co existuje?

A proč bych trestal sám sebe za to, že tvořím? Proč bych vás stvořil, dal vám tvůrčí schopnosti, dal vám svobodnou vůli, abyste mohli dělat, co chcete, a pak vás věčně trestal za to, že jste se rozhodli "špatně"?

Řeknu ti tohle: Nic takového bych nikdy neudělal - a v tom spočívá vaše svoboda. Ve skutečnosti nejsem tyran - tím jsem jen ve vaší představivosti.

Můžete přijít domů, kdykoliv chcete. Můžeme být spolu, kdykoliv chcete. Můžete opět zakusit extázi našeho spojení. Až ucítíte vítr na své tváři. Až uslyšíte zvuk cvrčka pod diamantovou oblohou letní noci.

Jsem s vámi pořád. Jsem s vámi až do konce času. Vaše spojení se mnou je úplné - vždycky bylo, vždycky je a vždycky bude.

Vy a já jsme jeden celek - teď a navždy.
Teď jďete a vyjádřete svým životem tuto pravdu. Ať všechno, co děláte vyjadřuje vaši nejkrásnější myšlenku. Naplňte každý okamžik extází Boha, která se skrze vás realizuje. Vyjadřujte svou bezpodmínečnou a věčnou lásku všem lidem, s nimiž přijdete do styku.

Buďte světlem v temnotě a neproklínejte ji.
Buďte nositeli světla.
Těmi jste.
Buďte jimi!


Hovory s Bohem - Kniha 3, str. 300-301

Život je proces, který vytváří všechno. Bůh je energie - čistá energie - které říkáte život. Až si to uvědomíte, poznáte nové pravdy.

Bůh je proces.

N: Říkal jsi, že Bůh je kolektiv. Říkal jsi, že Bůh je všechno.

To jsem říkal. A je to pravda. Bůh je však také proces, v němž se Bůh realizuje. ~

Bůh není osoba, místo ani věc. Bůh je to, co jste si vždycky myslili, ale co jste nechápali.

N: Znovu?

Vždycky jste si myslili, že Bůh je nejvyšší bytost.

N: Ano, to jsme si myslili.

A měli jste pravdu. Jsem nejvyšší bytost. Jsem nejvyšší existence. A existence je proces. Nejsem výsledek procesu, jsem samotný proces. Jsem Stvořitel a zároveň proces seberalizace.

Všechno, co vidíte na Zemi i na nebi, jsem já v procesu seberalizace. Proces tvoření nikdy nekončí. Nikdy není ukončen. Nejsem nikdy "hotov". To znamená, že všechno se neustále mění. Nic není nehybné. Vůbec nic. Všechno je energie v pohybu.

Když se na něco díváte, nevidíte něco statického, co se nemění v čase a prostoru. Ne! Jste svědky události. Neboť všechno se mění, pohybuje, vyvíjí. Všechno.

Buckministe Fuller kdysi řekl: "Mám pocit, že jsem sloveso." A měl pravdu.

Bůh je událost. Vy té události říkáte život. Život je proces. ~

N: Vždycky jsem si myslil, že Bůh je neměnný. Konstantní. Nehybný. Tato pravda mi dávala jistotu.

Vždyť je to pravda. Je to jediná neměnná pravda: Bůh se neustále mění. Je to pravda a vy ji nemůžete změnit.

Život je změna. Bůh je život. Bůh je tedy změna.


Nová proroctví, str. 30-32

N: A co poradíš lidem, kteří nevěří v Boha?

Nezáleží na tom, zda věříte v Boha nebo ne. Všichni lidé věří v Život. A brzy zjistíš, že vaše kolektivní víra v Život odráží kolektivní víru lidstva v Boha. Vzhledem k tomu, co ti teď řeknu, je to pochopitelné - ale někteří lidé to nebudou ochotni přijmout.

N: Co to je?

Bůh a Život jsou jedno a totéž.
Můžeš je nazývat různými jmény, ale Bůh a Život jsou totéž. Bůh je Život a Život je Bůh. Bůh je energie, které říkáte Život, a Život je energie, které říkáte Bůh.
Život je ztělesněný Bůh.

N: Chceš tedy říct, že pokud tedy věříme v Život, věříme v Boha?

Ano. Boha nemůžete oddělit od Života, a Život nemůžete oddělit od Boha. Řeknete-li, že věříte v Život a že nevěříte v Boha, je to stejné, jako byste říkali, že věříte v existenci mozku, ale nevěříte v mysl. Mozek můžete vidět a můžete se jej dotknout, takže víte, že existuje. Mysl nevidíte a nemůžete sejí dotknout, a proto si nejste jisti, co to je a zda to vůbec existuje. Mozek je ztelesněná mysl. Mysl vám umožňuje přemýšlet o mozku. Bez mysli byste nevěděli, že možek existuje. A právě tak je to s Bohem a Životem.

N: Takže jestli chceme změnit svět, nemusíme "věřit v Boha".

Nemusíte.

N: Ale lidé, kteří v Boha věří, jsou na tom lépe.

Ne nutně.

N: Cože?

Řekl jsem, že to není nutné.

N: Chceš říci, že víra v Boha není prospěšná? Není to výhoda?

Za jistých okolností to může být nevýhoda.

N: Jak můžeš říci, že víra v Boha může být nevýhodou pro člověka, který chce změnit svět?

Nezáleží na tom, zda věříš v Boha, důležité je to, co si O Bohu myslíš. Už jsem ti řekl, že k tomu, abys změnil svět, nemusíš věřit v Boha. Stačí, když věříš v Život. A ty v Život věříš, protože ho prožíváš. Patříš-li k lidem, kteří věří v Boha, pak to, co si o něm myslíš, může mít velký vliv na to, co si myslíš o Životě - a také na to, jak svůj život prožíváš. Takže tvé představy o Bohu jsou velmi důležité.


Hovory s Bohem - Kniha 3, str. 21-23

~ Co je pro tebe "nejlepší", závisí na tom, kdo jsi a čím se chceš stát. Nemůžeš vědět, co je pro tebe nejlepší, dokud se nerozhodneš, čím chceš být. Já jako Bůh, vím, co chci být. Proto vím, co je pro mě "nejlepší".

N: A co je to? Řekni mi, co je "nejlepší" pro Boha. To bude zajímavé...

Pro mě je nejlepší dát lidem to, co považují oni za nejlepší. Neboť se snažím vyjádřit své já. A to dělám skrze člověka.
Rozumíš?

N: Ano, věř mi nebo nevěř, ale opravdu tomu rozumím.

To je dobře. A teď ti řeknu něco, čemu stěží uvěříš.
Vždycky vám dávám to, co je pro vás nejlepší... ačkoliv připouštím, že si to vždycky neuvědomujete. Teď, když začínáš chápat, co chci, tohle tajemství se trochu vyjasní.
Jsem Bůh.
Jsem Bohyně.
Jsem nejvyšší bytost. Jsem všechno. Jsem počátek a konec všeho. Jsem alfa a omega.
Jsem všechno a jsem podstata. Jsem otázka i odpověď. Jsem nahoře i dole. Jsem vlevo i vpravo, tady a teď, předtím i potom.
Jsem světlo, a jsem temnota, které světlo vytváří. Jsem Nekonečné dobro a jsem "Zlo", které činí "Dobro" dobrým. Jsem tohle všechno - jsem všechno všeho - a nemohu prožívat žádnou část svého já, aniž prožívám celé své já.
A právě tohle nechápeš. Chceš, abych byl jen jedno a nebyl druhé. Chceš, abych byl jen nahoře a nebyl dole. Abych byl jen dobrý a nebyl zlý. Ale tím, že popíráš polovinu mého já, popíráš polovinu svého já. A proto nikdy nemůžeš být tím, čím opravdu jsi.
Já jsem velkolepé všechno - a chci svou realitu prožívat. To dělám skrze člověka a skrze všechno, co existuje. A své velkolepé já poznávám skrze volby, které činím. Neboť každá volba je tvůrčí akt. Každá volba je definitivní. Každá volba představuje to, čím chci být v daném okamžiku.
Nemohu však být velkolepý, pokud neexistuje volba. Určité části mého já musejí být méně vznešené, abych si mohl vybrat tu část, která vznešená je. Právě tak je to s lidmi.
Já jsem Bůh v procesu vytváření svého já.
A totéž jste vy lidé.
Po tom vaše duše touží. Po tom žízní váš duch.
Kdybych vám bránil dosáhnout toho, co chcete, bránil bych sobě dosáhnout toho, co chce moje já. Neboť mojí největší touhou je prožívat své já jako něco, čím opravdu jsem. A jak už jsem podrobně vysvětlitl v První knize, to mohu dělat jen v prostoru toho, co nejsem.
Proto jsem pečlivě stvořil to, co nejsem, abych mohl prožívat a zakoušet to, co jsem. A přece jsem všechno, co vytvářím - a tudíž jsem v jistém smyslu i to, co nejsem.

N: Jak je možné, aby někdo byl něčím, čím není?

To je snadné. Ty to děláš pořád. Jen sleduj, jak se se chováš. Snaž se pochopit tohle: Neexistuje nic, co nejsem. Takže jsem, co jsem, a jsem, co nejsem.

TO JE BOŽÍ DICHOTOMIE


Hovory s Bohem - Kniha 3, str. 163-167

Boží dichotomie tvrdí, že je možné, aby dvě vzájemně si odporující skutečnosti existovaly v jednom místě zároveň.
Lidé na vaší planetě to těžko chápou. Mají rádi pevný řád a odmítají všechno, co do něj nezapadá. Když si dvě reality vzájemně odporují, lidé si okamžitě myslí, že jedna z nich musí být nesprávná, falešná nebo nepravdivá. Jedině moudrý člověk chápe, že obě mohou být pravdivé.
Ve sféře absolutní reality - na rozdíl od sféry relativní reality, v níž žijete - je naprosto jasné, že jedna pravda, která je vším, co existuje, někdy produkuje účinek, který se zdá být rozporný.
Tomu se říká Boží dichotomie, která je velmi reálnou součástí lidské existence. Lidé jsou stále nespokojení, hledají "spravedlnost" a snaží se usmířit vzájemně si odporující síly, které usmířit nelze, a ani to není třeba, neboť napětí mezi nimi produkuje žádoucí výsledky.
Sféra relativní reality je udržována pohromadě právě tímto napětím. Dobrým příkladem je napětí mezi dobrem a zlem. Ve sféře absolutní reality neexistuje ani dobro, ani zlo. Existuje jen láska. Ve sféře relativní reality vytváříte to, čemu říkáte "zlo" a děláte to z dobrého důvodu. Chcete prožívat lásku, nejen "vědět", že láska je všechno, co existuje, ale nemůžete prožívat něco, když neexistuje něco jiného. Proto jste si ve své realitě vytvořili polaritu mezi dobrem a zlem, abyste mohli prožívat dobro.
A tady máme Boží dichotomii - dvě zdánlivě si odporující pravdy, existující v jednom místě zároveň. Jmenovitě:

Existuje dobro a zlo.
Všechno je láska.


Hovory s Bohem - Kniha 3, str. 88-89

N: ~Takže pro všechny lidi je naděje. Nikdo z nás není tak špatný, aby ho Bůh opustil nebo se od něj odvrátil.~

Řeknu ti tohle: Nejsi bezcenný člověk. A to se týká všech ostatních. Tvrdit, že člověk je bezcenný, je to nejhorší obvinění. Založili jste svou lidskou hodnotu na své minulosti, kdežto já vás hodnotím na základě budoucnosti.
Vždycky na základě budoucnosti. Neboť váš život je v budoucnosti, nikoliv v minulosti. V budoucnosti. Tam je vaše pravda.
Co jsi udělal, není důležité ve srovnání s tím, co uděláš. Chyby, které jsi udělal, jsou malicherné ve srovnání s tím, co vytvoříš.
Odpouštím ti tvé chyby. Všechny tvé chyby. Odpouštím ti tvé scestné vášně. Všechny tvé vášně. Odpouštím ti tvé mylné názory, tvé škodlivé činy, tvá sobecká rozhodnutí. Odpouštím ti všechno.
Druzí ti možná neodpustí, ale já ti odpouštím. Druzí tě možná nezprostí viny, ale já tě viny zprostím. Druzí tě třeba nenechají zapomenout, nedovolí ti stát se něčím jiným, ale já ti to dovolím. Neboť vím, že nejsi tím, čím jsi byl, ale jsi a vždycky budeš tím, čím jsi teď.
Hříšník se může stát světcem v jediné minutě. V jediné vteřině. V jediném okamžiku.

Ve skutečnosti nikdo není "hříšník", neboť není proti komu hřešit - a už vůbec ne proti mně. Proto říkám, že ti "odpouštím". Užívám to slovo, protože se zdá, že mu rozumíš.
Ve skutečnosti ti nic neodpouštím a nikdy ti nic neodpustím. Nic takového dělat nemusím. Není totiž co odpouštět. Ale mohu tě osvobodit. A to taky dělám. Teď. Opět. Jako jsem to udělal již tolikrát v minulosti skrze učení mnoha učitelů.

N: Proč jsme je nikdy neslyšeli? Proč jsem nikdy neuvěřili tomuto tvému nejvetšímu slibu?

Protože nejste schopni věřit v dobrotu Boží. Nesnažte se tedy věřit v mou dobrotu, ale věřte v jednoduchou logiku.
Uvědomte si, že vám nemusím nic odpouštět, protože mě nemůžete urazit, protože mě nemůžete uškodit. Přesto si myslíte, že mě urazit můžete. Jaká iluze! Jaká obsese!
Nemůžete mi uškodit žádným způsobem. Neboť jsem nezranitelný. A ten, komu nelze ublížit, neubližuje druhým.
Teď snad chápeš, proč vás neodsuzuji ani netrestám. Nemám potřebu trestat, protože mě nikdo a nic nemůže urazit ani poškodit.
Totéž se týká tebe. A všech ostatních - i když si všichni myslíte, že vám je ubližováno.
~ Největší Boží dichotomie je ta, na kterou se právě díváme.

Existuje jen jediná bytost a tudíž jen jediná duše. A zároveň je mnoho duší v této jediné bytosti.

Funguje to následovně: Už jsem ti vysvětlil, že duše od sebe nejsou oddělené. Duše je energie, která existuje uvnitř i kolem všech hmotných předmětů. V jistém smyslu duše drží hmotné předměty na místě. Duše Boha v sobě obsahuje vesmír, "duše člověka" obahuje individuální lidské tělo.

N: Tělo tedy není "nádoba" pro duši; duše je "nádoba" pro tělo.

Správně.

N: A mezi dušemi nejsou žádné hranice - duše nikde "nekončí" a nikde "nezačínají". Takže jediná duše obsahuje všechna těla.

Správně.

N: A přece se tato jediná duše "cítí jako" mnoho individuálních duší.

To je pravda. Tak se cítím - podle plánu, který jsem vypracoval.

N: Můžeš mi to vysvětlit?

Mohu. Ačkoliv od sebe duše nejsou oddělené, je pravda, že látka, z níž se skládá jediná duše, se projevuje v hmotné realitě různými rychlostmi, čímž produkuje různé stupně hustoty.

N: Různými rychlostmi? Odkud se najednou vzala rychlost?

Život je vibrace. To, čemu říkáte život (a čemu byste stejně dobře mohli říkat Bůh), je čistá energie. Tato energie neustále vibruje. Rozšiřuje se prostorem ve formě vlnění. Vlny vibrují různými rychlostmi, a tím produkují různé stupně hustoty. To má různé důsledky v hmotném světě - produkuje to hmotné předměty. Ačkoliv jsou jednotlivé předměty produktem energie, tato energie zůstává stále stejná.


* * *
Text na této stránce je pouze úryvkem, který patří do rozsáhlejšího kontextu v rámci celé knihy. Pro úplnost doporučujeme přečtení celé výše uvedené knihy.

^ Zpět na seznam